Station: [106] Z Afriky

Kolébka lidstva leží v Africe, jak dokládají nálezy raných forem člověka především z její východní části. Po dlouhé období se některé hominidní formy rozšiřovaly do Asie a Evropy a konečně na celou zeměkouli. Animovaný globus to znázorňuje prostřednictvím integrované časové osy. Dnes existuje už jen jedna forma člověka, Homo sapiens, který obývá všechny kontinenty Země. Rozdíly v jeho vnějším vzezření, například barva pleti a anatomie, jsou dokladem přizpůsobení se různým podmínkám životního prostředí.

Vývojová linie člověka není přímá. Oddělila se před asi 7 miliony let od vývojové linie lidoopů. Jakýsi rodokmen můžete vidět na stěně s lebkami, kde jsou vystaveny lebky od nejranějších hominidních forem až po Homo sapiens. Už Charles Darwin si rodokmen člověka nepředstavoval jako vývoj, zaměřený na jeden cíl, ale ve formě korálu s mnoha mrtvými větvemi. Informace ke každé lebce naleznete v mediální stanici.

Na čtyřech místech uprostřed místnosti jsou upevněny lebky forem člověka, jejichž výskyt byl v Evropě prokázán. Homo erectus (čti Homo erektus), Homo heidelbergensis (čti Homo hajdlbergenzis), Člověk neandertálský a Homo sapiens. Homo erectus (čti Homo erektus), člověk vzpřímený, je z nich nejstarší. Před asi 1,9 miliony let poprvé opustil africký kontinent. Už znal oheň a vyráběl různé nástroje z kamene.

Homo heidelbergensis (čti Homo hajdlbergenzis) se nazývá podle místa svého nalezení v Heidelbergu (čti hajdlberku). Sahá až k takzvanému „člověku rhodeskému“, který se vydal na cestu z Afriky před více než 600 000 lety. Homo heidelbergensis (čti Homo hajdlbergenzis) je pravděpodobně předek člověka neandertálského.

Z africké linie Homo heidelbergensis (čti Homo hajdlbergenzis) pochází podle našich poznatků Homo sapiens, moderní člověk. Jeho nejranější stopou je nález 140 000 let staré lebky z Etiopie. Před 40 000 lety přišel Homo sapiens do Evropy.

Neandrtálec zaujímá zvláštní místo, protože neandrtálci nepocházeli z Afriky! Jako jediná forma člověka se vyvinul v Evropě. Díky své podsadité a silné postavě byl neandrtálec dobře přizpůsoben podmínkám doby ledové. Než před 30 000 lety vymřel, musel se po určitou dobu dělit o životní prostředí s moderním člověkem.

Obzvláště významný exponát je virtuální rekonstrukce lebky takzvané ženy ze Steinheimu (čti Štajnhajmu), kterou vám představíme podrobněji.