Sklad střelného prachu @museum.de

Mluvčí: Všude v horách Königshain najdete dřívější sklady střelného prachu, prachárny. Ty nejstarší pocházejí z 19. století. Tehdy se poprvé lámaly v lomech velké kamenné bloky pomocí výbušniny, nebo střelného prachu, jak se trhavině tehdy říkalo. Trhavina musí být suchá, proto bylo nutné umístit do okolí závodů na zpracování žuly takové sklady. Hlavní sklad byl v Arnsdorfu. Střelmistr si odtud bral množství potřebné na jeden nebo dva dny a ukládal je do prachárny. Prachárna má robustní konstrukci a je umístěna v lese tak, že ji téměř není vidět. Kromě toho byla vždy umístěna mimo části, ve kterých probíhaly práce, aby v případě nechtěné exploze byla zajištěna bezpečnost.

Fox: Tam se prostě nedostaneš. Prachárny jsou fakt masivní – nic nenaděláš.

Sova: Co bys tam taky chtěla hledat. Trhaviny jsou nesmírně nebezpečné. Zdi jsou tak tlusté, protože trhavina může vybuchnout i v takovém skladu. A představ si, že jsi zrovna uvnitř. Tlusté betonové zdi mohou pohltit plnou sílu exploze. Takže tlaková vlna se nedostane ven.

Mluvčí: Uvnitř byly regály a zamčené přihrádky. V nich se bezpečně skladoval výbušný materiál. Přístup měli pouze dělníci. Prostor byl samozřejmě bez oken, jen tu a tam byly instalovány větrací šachty. Byly určeny k odvádění výbušných výparů, které vznikaly při skladování. Prachárny byly v provozu až do pozdních 50. let dvacátého století. V noci byly hlídané. Samozřejmě pouze tehdy, pokud v nich byla uložena trhavina. Aby nelákaly zvědavé lištičky. Ale také aby to odradilo zloděje, kteří se pořád pokoušeli dostat k nebezpečnému materiálu.