Tato urna z hrobu v Liebersee (čti: lýbrzé) v severním Sasku dosud představuje unikátní nález. Má plasticky naznačené uši a oči, které jí výrazně propůjčují charakter lidské tváře. Okolo urny byly do písku zapíchány bronzové jehlice a kruhové spony do vlasů. Jejich poloha prozrazuje, že urna byla původně zabalená do látek podobně jako oblečený člověk své doby se šperky.
Obličejové urny jsou fenoménem rané doby železné. Setkáváme se s nimi především v Toskánsku, u Baltského moře a předhůří Harzu (čti: harcu). Jehlice okolo uren bez obličejů známe i z jiných hrobů v Sasku. V představách lidí byly obličejové urny jistě obrazem zemřelého. Urny ve tvaru domu ukazují, že v urně bylo spatřováno obydlí zemřelého. Možné je obojí: Některé obličejové urny mají ve stěně nádoby otvor podobný dvířkům. V Sasku, především v Horní Lužici, jsou rozšířené modely pecí a krbů. Zde byl hrob považován za příbytek zemřelého.
