Station: [223] Hrot kopí z vesnice Kyhna (čti: kýna)

Na počátku doby bronzové byla střední Evropa zapojena do rozsáhlé kulturní sítě vztahů. Ta sahala od britských ostrovů až po východní Středozemní moře. V Sasku pro to existuje výmluvný doklad: hrot kopí se žlábkem z nálezu depotu v Kyhně (čti: kýně) v okrese Severní Sasko. Podobné tvary zbraní známe pouze z východního Středomoří. V našich končinách je tento exemplář naprosto jedinečný!

Analýza kovu prokázala, že hrot kopí z Kyhny (čti: kýny) byl vyroben zde, ve střední Evropě, z mědi z Alp, avšak podle cizího vzoru. Tak tomu bylo i v případě známého disku s inkrustacemi Slunce, Měsíce a hvězd z Nebry, jehož komplexní astronomický, kalendářní a mytologický obsah odkazuje na orientální představy. Hnacím prvkem této kulturní výměny byl rozvoj zpracování kovů, obchod s mědi a cínem na dlouhé vzdálenosti. Touto cestou se dostaly do Saska i jiné suroviny, například jantarové perly.

Zástupci rané doby bronzové ve středním Německu byli lidé únětické kultury. Obyvatelstvo únětické kultury pohřbívalo své mrtvé do kosterních hrobů ještě podle tradice z mladší doby kamenné. Pozoruhodná je řada významných hrobů pod velkými mohylami v oblasti mezi řekou Sálou a pohořím Harz (čti: harc). Jejich bohatá zlatá výbava a způsob uložení mrtvého připomínají královské hroby rozvinutých antických kultur.

Jak ukazuje nález z Kyhny (čti: kýny), obsahují bronzové depoty únětické kultury také velké bohatství kovů. Během doby bronzové však byly rituálně obětovány i jednotlivé předměty. Většinou se jedná o sekerky, které byly nalezeny například na starých spojnicích cest nebo ve vodních tocích. Upomínají na votivní dary jako výraz díku nebo slibu na posvátných místech.