Kultura s vypíchanou keramikou a střední neolit @museum.de

Okolo roku 4900 před naším letopočtem se lineární ozdoby keramiky začaly nahrazovat vypíchanými vzory. Pásky, úhelníky a další geometrické symboly se na předměty z nevypálené hlíny nanášely nástroji ve tvaru hřebenu. To vidíte na obou nádobách v malé vitríně. Ve vedlejší vitríně vidíte převážně nezdobené amfory, konvice, misky, láhve a poháry. Pocházejí z období od roku 4500 před naším letopočtem, kdy se změnily nejen formy keramiky a ozdob, ale také můžeme pozorovat hluboko sahající změny v oblastech architektury, hospodářství a pohřebního kultu.

Po zhruba 1500 letech bylo dnešní Sasko osídleno relativně řídce a rozděleno na regionální skupiny. Ty provozovaly posuvné zemědělství a budovali menší ploché domy, které mohly být po několika desetiletích strženy a znovu postaveny na jiném místě. Jako společné stavby lidé stavěli rondely u velkých dopravních tras. Změnil se také kult a symbolika. Zatímco domy, nástroje a keramika z období kultury páskové keramiky byly ještě bohatě zdobené a pestře malované, skupiny lidí ze střední doby kamenné dávaly přednost zejména nezdobené keramice.

Na konci tohoto období, tedy zhruba od roku 3000 před naším letopočtem, se opět vyskytuje jednotný typ nálezů. Od jižní Skandinávie až po jižní Polsko se v regionálních skupinách rozšířila takzvaná kultura nálevkovitých pohárů, následovaná kulturou kulovitých amfor. Důležité změny se odehrály především v oblasti hospodářství: opět se začala obdělávat trvale umístěná pole a zakládaly se otevřené pastviny. Stoupla produkce mléka a masa a kromě lnu se pro výrobu látek více používala ovčí vlna. Poprvé je prokazatelné používání vozíků se dvěma a čtyřmi koly a rádla. Vynález kola a vozu pomohl překonávat větší vzdálenosti v kratších časových úsecích. Exotické materiály a nové stylové prvky ukazují, že mnohé impulzy přišly z cizích končin, například z jižní Evropy a Anatolie.