Zemědělské nářadí a polní plodiny @museum.de

Vitríny uprostřed místnosti ukazují výběr nástrojů, se kterými se sklízelo obilí a dále zpracovávalo na mouku, a které se používaly ke stolování. Čepele srpů z pazourku, mlecí kámen s běhounem a lžíce. Čepele srpů byly nasazovány po více kusech na lehce zahnutou dřevěnou násadu. Mnohé z pazourkových čepelí mají na ostří lesklou vrstvu podobnou laku, takzvanou patinu. Vznikla řezáním travin s vysokým obsahem kyseliny křemičité, jako jsou například obiloviny.

Mezi prvními druhy obilovin byla pšenice jednozrnka a dvouzrnka, předchůdci dnešní pšenice. Byly vypěstovány před více než 10 000 lety v Předním Orientu z divokých travin. Ve studních nebyla nalezena pouze zuhelnatělá či přírodní zrna, ale poprvé také dva celé klasy. Kromě toho byly pěstovány také luštěniny, například hrách a čočka, a také olejnaté rostliny jako například len.

Vzácným nálezem jsou objevená semena máku a blínu, která se ve studnách objevují ve velkém počtu. Mák setý a blín, známé jako magické byliny, se používaly jako léčivé rostliny a omamné prostředky.

Na základě nálezů kostí bylo možné prokázat raný výskyt myši domácí. Pozůstatky hmyzu pochází od pilousů, korovníků a vrtavců, tedy škůdců, kteří ohrožovali sklizeň a zásoby.

Pole a zahrady ležely v blízkosti osad. Po sklizni se klasy vymlátily a zrna byla uskladněna v plevách. Nádoby na zásoby a jámy v zemi sloužily ke skladování. Aby bylo možné péci chléb, bylo třeba namlít zrna na mlecím kameni. K pečení sloužily kupolovité pece z jílu a vrbového proutí a vařilo se v keramických hrncích na otevřeném ohni. Dřevěné nástroje jako například lžíce se používaly na míchání a jídlo.