Station: [109] Skleněný neandertálec

Skleněný Neandrtálec je vzrušující záležitost, o jejímž vzniku bychom rádi uvedli více. Rozhodujícím prvkem jsou světelné body na figuríně, které ukazují, jakými tělesnými rysy se neandrtálci od nás odlišují. Figurína byla postavena podle repliky rekonstruované kostry Neandrtálce, kterou jsme získali od firmy Bone Clones v New Yorku (čti Boun Klouns v Ňjů jorku). V Saském zemském archeologickém ústavu byly naskenovány jednotlivé kosti ve 3D. Tyto skeny sloužily jako podklad pro 3D tisk identických tvarů kostí. Ty byly vyrobeny ze speciální umělé hmoty a byly do nich zamontovány kabely a světelné body. Technika je dnes dobře skrytá. Skrývá se v orgánech, které byly navěšeny na kompletně složenou kostru. Pouze o vnějším podobě neandrtálce nevíme prakticky nic. Pro skleněnou schránku musel proto být použit sken figuríny neandrtálce z Neandertálského muzea v Mettmanu (čti Metmanu).

Klasický neandrtálec se od současného člověka odlišoval svým vzhledem. Žil asi před 100 000 lety. Rané formy, které se vyvinuly z člověka heidelberského (čti hajdlberského), jsou až o  200 000 let starší. Vzhledem k tomu, že byl vystaven silným klimatickým změnám doby ledové, vytvořily se charakteristické rysy, s jejichž pomocí dokázal neandrtálec lépe odolávat tvrdým životním podmínkám.

Mimo jiné měl typický neandrtálec robustní stavbu těla a kratší končetiny. Byl menší a svalnatější než my dnes a hrudník měl ve tvaru velkého písmena A. Díky menšímu povrchu těla ztrácel méně tělesného tepla, takže neandrtálci byla menší zima. Také tvar obličeje a lebky ukazuje přizpůsobení se drsnému prostředí. Vystupující nadočnicové oblouky neandrtálce lépe chránily před nízko stojícím sluncem. A ve větších nosních dírkách se mohl déle ohřívat vzduch.

Vědci dnes dokáží zkoumat geny živočichů. Lze to provést i s fosilním kosterním materiálem. Co to znamená pro naše znalosti o neandrtálcích, se dozvíte v části naší výstavy, která se zabývá geny.