Sedlářství / Ševcovna @museum.de

Mňau!

A copak? Koho to tu máme? Kocoura v botách? (lacht) Kamaráde, potřebuješ nové boty? Tak to tu jsi správně!

Mňau!

Správně, já jsem sedlář a švec. Kdo potřebuje nové boty, ten přijde sem ke mně. A taky když potřebuješ sedlo nebo novou uzdu pro svého koně. Anebo když potřebuje jen něco z kůže vyspravit.

Copak by asi sedláci na poli dělali bez pevných bot? A bez pěkného a pořádného postroje pro zvířata?

Já v mé dílně umím všechno vyrobit. Jestli chceš, můžeš se dívat. Mám tu nejrůznější nářadí a nástroje: kleště a nože a kladiva, a abych mohl šít boty, tak taky samozřejmě různá kopyta.

Ale žerty stranou, kocoure. Přišel jsi jako na zavolanou! Vidíš na zemi ty pastičky na myši? Myšmi se to tu jenom hemží a já bych ti byl moc vděčný, kdybys tady těch potvůrek pár pochytal. Za odměnu pak dostaneš hezký obojek. Co ty na to, souhlasíš?

Mňau!

Tak platí. A teď se oba zase pustíme do práce. Ty pochytáš ty myši a já … já tady musím ještě došít tuhle botu.

To je speciální stroj, na kterém se dá šít i ta nejtvrdší kůže, jako kdyby to byla tenounká látka … To je, viď? Už můj otec často říkával: „K úspěchu potřebuješ dvě věci: pořádné nářadí a šikovné ruce.“