Station: [234] Sasko v době stěhování národů


Slyšte, co zde řečtí a římští spisovatelé povídají: Od 3. století po našem letopočtu vpadli Germáni do římských provincií a do jádra římské říše. Za „Germány“ označují Římané barbarské národy, žijící severně od Alp. Ty sami sebe nechápou jako jednotný národ a nevědí, jak samy sebe nazývat. Pojem Germán tedy představuje jazykový konstrukt. Jak to však pokračuje?

Vpády Germány jsou teprve předzvěstí vlastní epochy stěhování národů, jejíž počátek spojujeme s pronikáním asijských Hunů na západ v roce 375 po našem letopočtu. Důsledkem toho jsou přesuny celých germánských kmenů na velkých plochách celé Evropy. V roce 476 po našem letopočtu sesadil germánský důstojník v římských službách Odoaker (čti: odoakr) posledního západořímského císaře Romula Augusta. A v roce 568 po našem letopočtu vtrhli do Itálie Langobardi.

Římané se snažili čelit ohrožení germánskými kmeny spojeneckými smlouvami. Germány usídlovali v pohraničních oblastech a germánské žoldnéře zaměstnávali v římském vojsku. Tím se římské mince a importované zboží dostalo do Germánie. Germánská elita žila podle povzneseného římského životního stylu. V této době pozorujeme v oblasti mezi řekami Sálou a Sprévou výskyt nového pohřebního rituálu: zemřelí už nejsou spalováni, ale ukládáni do kosterních hrobů. Ve hrobech se nacházejí luxusní římské výrobky. Ve vitrínách na pravě straně můžete spatřit některé z takových pohřebních výbav, které jsou připisované takzvané Niemberské (čti: nýmberské) skupině.

Ve vitrínách za nimi můžete vidět bohaté pohřební výbavy ze Saska z doby Merovejců. Pocházejí z období od poloviny 5. do konce 6. století a ukazují u mužů zbraně a u žen šperky a domácí náčiní. Kromě toho byly v hrobech obou pohlaví nalezeny nádoby z keramiky se zásobami na cestu do zásvětí. Dokonce bylo možné i pohřbívání zvířat, většinou koní. Hroby z doby Merovejců, které byly zakládány v řadách, jsou v Sasku vzácné, protože tato oblast byla tehdy už osídlena jen řídce. Pohřební výbavy dokládají příslušnost dnešního Saska k Durynské říši franckých Merovejců.