Station: [213] Pohřební rituály

Tady jsme pro vás zrekonstruovali dva hroby: hrob těhotné ženy s nenarozeným dítětem a pohřeb novorozence. Oba pocházejí ze střední mladší doby kamenné a jsou výrazem pohřebních rituálů tohoto období. Zároveň svědčí o tvrdých životních podmínkách, které vedly k vysoké kojenecké úmrtnosti, ranému těhotenství a přibližné délce života pouze 30 let.

18letá žena byla v devátém měsíci těhotenství. Zemřela krátce před narozením svého dítěte. V oblasti pánve můžete vidět jemné kosti nenarozeného dítěte. Žena byla pohřbena ve spící poloze a vybavena na cestu do záhrobí keramickou lžící, nádobou s ouškem a amforou. Hrob patřil k malému hřbitovu jižně od Lipska z doby mezi 3800 až 3500 lety před naším letopočtem.

Co se pohřbu kojence týče, můžeme pouze předpokládat: Jedná se o hrob, oběť nebo spíše o zbavení se malého mrtvého tělíčka? Kostra novorozence totiž ležela v sídlištní jámě v bezprostředním sousedství kostí zvířat, úlomků nádob, kamenných a kostěných nástrojů. Nápadné jsou krunýře želv a lebky psů, které se zde nacházejí ve větším počtu. Nad kostrou ležely různé vrstvy skořápek mušlí. Kojenec byl do jámy vložen kolem roku 3300 před naším letopočtem.

Zacházení s mrtvými ve střední mladší době kamenné nás skutečně spíše udivuje. Pouze část obyvatelstva byla normálně pohřbena, buďto v plochých hrobech v zemi na malých hřbitovech nebo v trapézovitých, až 10 metrů dlouhých areálech. Ty byly ohrazeny malými příkopy a palisádami a byla zde navršena malá mohyla. Podobné náhrobní monumenty nezřídka tvořily celé ulice hrobů.

Mnoho lidských koster bylo nalezeno v sídlištních nebo odpadových jámách, často ve zkroucených polohách nebo po částech. Mnohé kosti ukazují, že je okousala zvěř. Nechávalo se mrtvé lidské tělo jednoduše ležet a kosti se zlikvidovaly až po jeho zetlení? Nebo to bylo dílo rituálního násilí, které vedlo k oddělení částí těla?