Životní prostředí mladší doby kamenné @museum.de

Studny neposkytují pouze informace o technickém a kulturním stavu vývoje lidstva, ukrývají také významné archivy s informacemi o životním prostředí. Pozůstatky rostlin a živočichů jako plody, semena a pyly, hmyz a ulity plžů nebo malé kosti obratlovců se dochovaly ve vlhkém sedimentu výplně studní. Pocházejí buď z bezprostředního okolí studny, nebo je sem vhodili lidé. Exponáty ve střední výši v této části výstavy poskytují informace o zvířatech a rostlinách, které byly nalezeny ve studnách. Umožňují nám rekonstruovat životní prostředí a zemědělství rané mladší doby kamenné.

Když do Saska přišli přes Čechy první zemědělci a chovatelé dobytka, nalezli zde zalesněné nivy a smíšené dubové lesy. Bylo nutné vyklučit pole a lidé použili dřevo pro stavbu domů. Na základě poměru množství pylu stromů a travin můžeme datovat počátek zemědělství zhruba od roku 5 500 před naším letopočtem. V tuto dobu bylo podnebí obzvláště příznivé: Průměrné roční teploty byly o 2 stupně Celsia vyšší než dnes a bylo poměrně sucho. První sedláci osídlili oblasti s výrazně výnosnou půdou. Spraš, sediment z doby ledové, tvořil vhodný základ pro parahnědozem a černozem. Osady ležely v blízkosti řek a potoků. Voda nepředstavovala pouze existenční zajištění, lidé ji také využívali jako dopravní cestu. A obživu zajišťoval kromě zemědělství také rybolov, sběr divokého ovoce a lov zvěře - jelenů, srnčí a divočáků.

Poprvé v dějinách měnil člověk přírodu trvale ke svému užitku. Usedlý způsob života a zemědělství vedly k výraznému nárůstu počtu obyvatelstva. Avšak to v sobě skrývalo i rizika. Úzkým kontaktem s domácími zvířaty docházelo častěji k infekčním nemocem. Navíc byli ve studničních sedimentech nalezeni také škůdci, kteří ohrožovali sklizeň a zásoby. I to ztěžovalo život v domech.