Station: [112] Tábořiště z Groitzsch (čti Grojč)

Zde jste svědky výjevu z doby před 14 000 lety. Lovci pozdní doby kamenné rozbili své stany na místě dnešního městečka Groitzsch u Eilenburgu (čti Grojč u Ajlenburgu). Táboří na malém pahorku na břehu řeky. Odtud mají lepší rozhled po krajině. Krajina je bohatá na lovnou zvěř. Není zde ani nedostatek bobulí a jedlých rostlin. A pazourku na výrobu nástrojů a zbraní je tu také hodně.

Dnes je tento vrcholek kopce zalesněný a stojí na něm kaplička. Nálezy na Kapellenbergu byly odkryty už před 120 lety. Avšak systematické vykopávky zde probíhaly teprve od 30. let minulého století až prozatím do roku 2004. Přitom bylo objeveno více než 155 000 nálezů, a to především z pazourku. Asi 2 procenta z nich jsou typické nástroje pozdní doby ledové, například vrtáky a nožíky, hroty a škrabky. Sloužily k porcování ulovené zvěře nebo ke zpracování zvířecích kožešin. Jiné byly používány k opracování kostí a jako hroty šípů. Dvojí kamenné dláždění v půdě přineslo důkaz, že zde stály stany nebo malé chýše.

Groitzsch (čti Grojč) není jediným nalezištěm z pozdní doby ledové v Sasku. Na nálezy je však zdaleka nejbohatší. Vzhledem k vysokému počtu nálezů a dobré dokumentaci lze od sebe odlišit místa, kde se otloukaly pazourkové pecky, a pracovní oblasti. Lze najít stopy všech výrobních kroků od zpracování surového materiálu až po hotové kamenné nástroje. Ale nejen proto je Groitzsch (čti Grojč) tak pozoruhodný! Bylo zde nalezeno první umělecké dílo v Sasku: břidlicová destička s rytinami koní!