Station: [25] Strojovna
Sova: Co je to za monstrózní stroj? Tohle jsem teda ještě nikdy neviděla. Nevíš, k čemu to je?
Fox: Tohle je pila na kámen. Na ní se rozřezávaly velké bloky z kamenolomu tak, aby byly rovné. Dlažba nesměla být nějak nerovná. Tahle pila byla vyrobena v 80. letech minulého století. Ulehčila kameníkům opravdu spoustu práce. Ale byla taky nesmírně nebezpečná. Aby se pilový list příliš nerozpálil, musel se neustále chladit proudem písku a vody.
Mluvčí: Je to trošku jako u zubaře, když vám vrtají zuby. Tam je k vrtáku také přiváděna voda, aby se nerozžhavil. To, co bych vám vlastně ráda ukázala, jsou ty černě zarámované obrazy na stěnách. Vidíte lesy? Podívejte se ještě pozorněji. Ale prosím nesahat, obrazy jsou velmi choulostivé.
Sova: Ale tohle je přece kamenolom! Koukni, hrana lomu se zrcadlí pěkně ve vodě, a taky stromy a les. Hned před námi stojí bříza. Vypadá, jako by byla nalepená. Úplně jakoby stála před obrazem. Víš, kdo to udělal?
Fox: Lidé si na štítku mohou přečíst jméno, Jens Rausch. Ale v lidech se tolik nevyznám. Nemám ponětí, kdo to je.
Mluvčí: Jens Rausch je umělec z Hamburku. A Ty, Soválie, už jsi poznala, co je pro jeho díla typické? On totiž nemaluje obyčejným způsobem. Kromě barev používá hlavně přírodní materiály, jako jsou zemina, saze, vápno nebo kamenný prach. Potom je nenanáší štětcem, ale špachtlí nebo nožem. Vidíte sami, že povrch obrazu není nějak zvlášť hladký. Zajímají ho staré kamenolomy tady nahoře. Neustále vyhledává místa, kde lidé pozměnili přírodu. A jak to potom vypadalo dále, když lidé tato místa opět opustili.
Foto: © SOMV gGmbH