Remíza @museum.de

Tato místnost, to si buďte jistí, je učiněným rájem pro kočky a kocoury. Hromady různého nářadí a náčiní … no, jak bych se nejlépe vyjádřil … vládne tu tak trochu kreativní pořádek. Kromě toho: otepi slámy a samozřejmě: spousta myší!

Ještě si moc dobře pamatuju, když Adolf Kliemt nechal tuto remízu přistavět ke stodole … to bylo … moment … roku páně 1899 …

Mňau!

Ale copak, kdepak ses tu vzal? Máme tu nového kocoura? Odkud jsi? No, jednoduše ses sem nastěhoval, viď? Jo, jo, tak to je s kočkami. No, hlavně abys pořádně chytal myši. Ty nám tu jinak zbaští všechno naše obilí.

Mňau!

No vidíš, tak je to správné. Kdybys uměl mluvit, mohl bys mi říct, co si o mém plánu myslíš. Podívej:

Tenhle plán mi udělal jeden stavbyvedoucí: půdorys, průřez, čelní pohled a poloha. To bude naše nová remíza, kterou chceme postavit tady vpravo vedle stodoly, abychom měli konečně kde uložit naše nářadí a různé povozy: žebřiňáky, vozíky, saně na zimu, obraceče sena a také náš trakař – ach, trakař: kortoč!

Korrrr-toč! Mňau!

Co prosím? Říkal jsi něco, ty kočičáku?

Proklatě. Dívá se na mě nějak chytře, že by si člověk skoro myslel, že mi rozumí. V každém případě …

… bude náš statek díky remíze zase trošku hezčí. A navíc remíza bude chránit naše věci před počasím. Jedno je jisté: Nechám remízu postavit a nahoře nad vchodem nechám pověsit tabuli s nápisem, která bude všem připomínat, kdo remízu postavil: A jako Adolf a K jako Kliemt, roku 1899.

Ano, tak to tenkrát bylo, léta páně 1899. Kortoč! Čert to vem, skoro jsem se prozradil. Ale takovéhle slovo – ach! To jsem si nemohl odpustit. Mňau!

Mimochodem stojí kortoč od tatínka Kliemta tady vlevo, hned za oběma vozíky. Vlastně to je úplně normální trakař na seno … horní část je rovná a delší než ta spodní, kde je kolo. Dříve se s ním přepravovali nejrůznější věci, tady na statku, ale i venku na polích. Ale … pokud se ptáte mě … pro mě takový kortoč vypadá téměř jako pohodlné lehátko, co myslíte? Já bych řekl, že se … na tom … kortoči … opatrně stočím do klubíčka a … krátce si tu zdřímnu …