Chodba v přízemí @museum.de

Milý deníčku, teď už bydlím pár dnů v mém novém domově. Ještě to tu pro mě je trochu neobvyklé, ale pomalu chápu, co to je za dům. Takže: Toto muzeum je velmi zvláštní. Není to žádný zámek a taky žádný hrad, ale malý, nenápadný dům. Ale přesto to je muzeum a připomíná život malých lidí, kteří v Reichenbachu žili před sto lety nebo i dříve.

Byli to lidé jako ty a já, ti si nemohli moc vyskakovat. Na živobytí si museli vydělávat svýma rukama …

Povoláním byli ševci nebo truhláři nebo klempíři. A aby vždy měli dostatek jídla, měli hned za domem nebo před branami města navíc malý kousek půdy. Proto se jim říkalo „občané-rolníci“. Byli totiž obojí: občané a rolníci. A jak kdysi žili, to si tady můžeš prohlédnout.

O muzeum se vlastně zasloužili potomci těchto občanů-rolníků. Sbírali různé věci, které jim dříve patřily, aby je pak mohli vystavit v muzeu. A když dostali tento dům, byl již tak rozpadlý a zničený, že jej museli zbořit. A pak na stejném místě postavili – přesně podle toho starého, původního domu – dům nový. A teď to tu je pěkné a nové, a přesto to vypadá jako tenkrát. A většina lidí ani netuší, kolik práce tu je zapotřebí … kromě mě samozřejmě, protože já tu bydlím. Jen to nikdo nesmí vědět.

Tady …

… tuto listinu jsem včera našel v jednom šuplíku. Myslím, že ten text pojednává o historii mého muzea:

Hmm … hmm … tady, tady: V březnu roku 1992 založilo deset občanů z Reichenbachu spolek. […] Chtěli jsme muzeum, které by názorně ukazovalo život našich předků a dokumentovalo životní podmínky v našem městě. – Možná jsme v těchto pohnutých časech věděli nebo i cítili, že k naší občanské identitě nesporně patří znalost naší vlastní minulosti a historie naší městské obce.

Hmm, to napsali moc hezky! Hm! A dál tady stojí:

Naše muzeum občanů-rolníků zaujímá v rámci spolku oblastních muzeí zvláštní místo. Adresa „Görlitzer Straße 25“ se stala známým místem pro zachování historie našeho města a jeho obyvatel. S potěšením můžeme říci: Život jednoduchých lidí okolo roku 1900 budí zájem návštěvníků!

A život jednoduchých myší taky! Na štěstí!

_________________________

Zitate aus: „Rede-20Jahre.doc“