<< < Station: [11] Brusírna a tiskárna


Ó, dobrý den. Kdopak jsi ty, malý myšáku?

Já … já …

Jen se neboj, kamaráde, já ti nic neudělám. Já vím, že většina lidí nemá myši ráda, ale já ano. Tady v mojí dílně jsi v bezpečí. Chceš se podívat, co právě dělám?

Co … co děláš? Jsi taky … jak se říká … občan-rolník?

Ano, tak trochu. Já jsem ale hlavně řemeslník a opracovávám sklo.

Aha, tak jsi sklář a foukáš sklo?

Ne úplně. Já sklo odlévám.

Odlévač skla?

Ano, podívej. Tady mám barevné skleněné tyče, malou pec, dlouhé kleště a různé kovové formy. Nejdříve strčím tyč do rozpálené pece a nechám ji tam, dokud vepředu nemá určitou teplotu. To poznám podle barvy plamene. Pak tu tyč zase vytáhnu, kleštěmi uskřípnu kousek horkého, měkkého skla a vtlačím jej do jedné z forem. Když sklo vychladne, vyndám ho z formy a malý skleněný předmět je hotový.

A jaké předměty takhle vyrábíš?

Ach, všechno možné. Pár si jich můžeš prohlédnout tam ve vitríně u dveří.

Aha, tak to se skočím podívat!

Ó! Barevné korálky a malé pyramidky a knoflíky a obrázky ze skla. Ale co je tohle? To zelené a hnědé … to vypadá jako … Mají to být oči?!

Ano, oči pro plyšová zvířátka! Všechny děti milují práci sklářů … aniž by to věděly.

No jo, to je pravda, co by byli plyšáci bez svých věrných očiček. Nebo myši bez korálkových očí … ale moje … moje jsou pravé a ne skleněné. A, pane skláři, co je tohle: ty červené kousky, co vypadají jako … jako struhadla na sýr?

Ne, ne, myšáku. To jsou odrazová sklíčka – už jsi je určitě viděl například na kolech. Ten vzorek odráží světlo do různých směrů, a proto to vypadá, jako by sklíčka ve tmě svítila, když na ně dopadá světlo.

To je praktické. Na cestě do Reichenbachu taky byla všude auta – přede mnou a vedle mě a za mnou … nezbývalo málo a skoro mě přejela! Tam by se mi takové odrazky taky dobře hodily.

A takové odrazky bys býval v každém případě dostal tady v Reichenbachu! Sklářské výrobky a především odlitky ze skla mají v Reichenbachu dlouholetou tradici. Tady dříve stály velké sklárny, tzv. sklářské hutě, a pracovali tady také malí odlévači skla, kteří nevyráběli své výrobky v továrně, ale doma.

Takže tady dříve žilo více odlévačů skla, jako jste Vy?

Dokonce hodně. A pár jich tu ještě pracuje. Protože abys mohl vyrobit takové pěkné, barevné sklíčko … musíš znát jedno tajemství!

Jaké tajemství?

Tajemství o složení skla: Jaké chemické prvky se musí smíchat, aby sklo mělo hezkou, svítivou barvu.

A to tajemství …?

To znali skláři z Reichenbachu. A pořád ještě znají. Například tyhle barevné tyče: Na světě existuje jenom pár firem, které je umí vyrobit. Tlusté a tenké tyče, skleněný granulát nebo barevné fólie – to všechno se vyrábí tady v Reichenbachu a vyváží se do celého světa.

To s tím tajemstvím sklářských receptur je ale napínavé! Tady v Reichenbachu! To jsem si našel ale opravdu zajímavé městečko. Město s tajuplnými řemeslníky!

No, když myslíš, tak ano! Ale jistě tu zažiješ ještě hodně jiných napínavých a zajímavých věcí. Už ses trochu porozhlédl po zahradě? Tam na tebe určitě čeká spousta dalších dobrodružství …

všechny ilustrace: © Ackerbürgermuseum Reichenbach