<p>Prosperující pasovská obec prožívala v době římské své pokračování, což zahrnuje také oživení hospodářského a kulturního života. Stejně jako dříve Keltové využívali i Římané řeky pro přepravu osob, zvířat a zboží. Navíc rozšířili již existující síť cest. Na dnešním Římském náměstí v Pasově bylo možné doložit existenci překladiště pro obchodní lodě. Také obchodníci s povozy zde mohli nabízet své zboží. Na západ od příkopů pevnosti bylo objeveno římské stolní nádobí, tzv. "Terra Sigillata", které se patrně dováželo v průběhu čtyř století. Vybrané vzory tohoto nádobí jsou vystaveny ve vitríně. Zde můžete také vidět, kde byly jednotlivé kusy vyrobeny. V prvním století a na počátku druhého století našeho letopočtu se Terra Sigillata dovážela z jižní Galie, tedy z keramických dílen v oblastech La Graufesenque a Banassac. Později se zboží dováželo z výrobních středisek ve střední Galii, například z Lezoux. Ve druhém a třetím století byly hraniční vojenské tábory zásobovány novým zbožím z východogalských a hornogermánských dílen. Patřily k tomu také známé manufaktury v Rheinzabernu nebo raetijském Westerndorfu. Dokonce i v obtížných podmínkách pozdního starověku neustal dovoz nádobí ze severní Afriky přes Alpy nebo ze severofrancouzských Argon do římského Pasova. Dalším dovozním artiklem byly hrnce vyrobené z mastku, které pocházely ze Švýcarska, zboží lakované fermeží z Porýní a jiných římských provincií. Zajímavým nálezem je dno nádoby s přilepenými zbytky pryskyřice. Je možné, že pryskyřice sloužila ke spárování, tedy k utěsnění plavidel.</p>
