<p>Stejně jako ve většině kultur hrály šperky také mezi Římany důležitou roli. Jak muži, tak také ženy nosili prsteny. Ženy se navíc zdobily náhrdelníky, náramky a náušnicemi. Šperky se vyráběly z drahých materiálů a již tehdy je ovlivňovala móda. V Pasově se nalezlo nejvíc fibulí nebo oděvních spon. Pomocí spon si Římané zapínali své oděvy - podobně jako spínacím špendlíkem - můžete to vidět například u statkářky Flóry. Fibule však byly také symbolem společenského postavení. U armády sloužily fibule navíc jako insignie. Vzhled fibulí se měnil během staletí a stejně tak jsou patrné regionální rozdíly. Mezi nálezy z Pasova vyniká germánská fibule ze zlaté fólie s vložkou z modré skelné pasty. Najdete ji ve druhé řadě uprostřed. Podobný kus z bavorské oblasti Donau-Ries je datován do období kolem roku 300 našeho letopočtu, což by mohlo být také období vzniku této brože ze zlaté fólie. Germánský původ brože svědčí o existenci kontaktu mezi Římany a Germány, ať už se jednalo o sňatek, obchod nebo vojenskou potyčku. Další z možností je také, že tuto fibuli ztratila germánská žena v lázních pevnosti. Jiným častým nálezem jsou spony do vlasů z kostí. Ženy si svazovaly pomocí spon vlasy nebo jimi upevňovaly síťku na vlasy. Podobně jako fibule měly také spony kromě ozdobného také praktický účel. Oblíbenou vložkou do prstenů byly gemy, které se vyřezávaly z polodrahokamů. Obtisknutím kamínku do pečetního vosku bylo možné zapečetit dokumenty. Z Pasova pochází dvě gemy: První byla nalezena v oblasti pevnosti ve výběžku města a je na ní zobrazen pasáček koz. Druhá pochází z raetijské části města a jsou na ní vidět tři různé masky: Silénos, maska orla a mladý bůh - možná Dionýsos. A poslední nález, úlomek prstenu, byl objeven v oblasti osady Boiodurum a je na něm zobrazen Jupiter a Viktorie. Na základě těchto obrazů je možné se domnívat, že majitel prstenu byl z řad vojáků.</p>
